Participatívny rozpočet na Slovensku Participatívny rozpočet na Slovensku

Participatívny rozpočet v slovenských mestách a obciach:

Bratislava - Nové Mesto
Ružomberok
Banská Bystrica
Trnava
Levice
Piešťany
Prievidza

Snahy o zavedenie PR v Šali Snahy o zavedenie PR v Šali

Prelomová novinka: Budú Šaľania rozhodovať vrámci participatívneho rozpočtu?

Na druhom tohtoročnom zasadnutí mestského zastupiteľstva by sa mal schvaľovať návrh rozpočtu pre rok 2015. Súčasťou návrhu je aj participatívny rozpočet, ktorý môže mnohé uľahčiť aktívnym Šaľanom.

Cieľom návrhu participatívneho rozpočtu je umožniť občanom mesta získať financie a podporu mesta pre lokálne mikroprojekty formou vopred schváleného objemu peňazí a zabezpečenia technickej podpory realizácie mikroprojektu. Tento projekt funguje už v dvoch mestách – Bratislava – Nové Mesto a Banská Bystrica.

Ako by to malo fungovať?

Aj medzi Šaľanmi sa nájde mnoho aktívnych ľudí, ktorí chcú vo svojom okolí niečo vylepšiť. Investujú do toho svoj čas, prácu, vypracujú projekt, ktorý prejde hodnotením a v prípade, že je nakoniec vybratý, mesto prispeje financiami, pomôže získať potrebné povolenia, vyhotoviť technickú dokumentáciu. Realizácia projektu už je na samotnom predkladateľovi resp. komunite ľudí, ktorá projekt predkladá.

Rôzne návrhy hodnotenia projektov

Mesto by malo z rozpočtu vyčleniť určitú sumu peňazí, z ktorých by boli peniaze prideľované na konkrétne projekty na základe hodnotenia. Všetci ľudia, ktorí by predložili projekty, by sa podieľali na hodnotení – hodnotili by nielen svoje, ale aj ostatné projekty. Taktiež by v tejto skupine mal byť zástupca z mestského úradu a poslancov mestského zastupiteľstva. Hodnotiť nebudú len predkladatelia návrhov, ale aj verejnosť a to napr. hlasovaním za konkrétny projekt do urny v niektorej z mestských inštitúcií. „Hlasovať by malo byť možné aj na internete, ale táto forma hlasovania by zohrávala pri finálnom hodnotení najmenší podiel, aby ľudia museli aj niečo urobiť. Nielen hlasovať z pohodlia domova," povedal Ivan Vlk, jeden z predkladateľov návrhu o participatívnom rozpočte.

V čom je participatívny rozpočet iný ako grantový systém?

„Grantový systém je založený na prideľovaní peňazí na konkrétny projekt, ktorý však schvaľujú všetci poslanci mestského zastupiteľstva. Pri tomto type prideľovania peňazí by poslanci iba schválili kritéria pre podávané projekty, ale priamo by nezasahovali do schvaľovania projektov," vysvetlil Ivan Vlk. Mali by tam však svojho jedného zástupcu, ktorý by mohol ovplyvniť dianie.

Čo sa deje teraz?

Skupina ľudí, ktorú tvoria aktívni občania mesta – Lucia Pospišová, Michal Lipiak, Ivan Vlk, Jozef Mečiar, pracuje na konkrétnom návrhu fungovania participatívneho rozpočtu. Návrh bol zapracovaný už bývalým vedením mestského úradu do rozpočtových východísk pre rok 2015, ale keďže po zmene obsadenia zastupiteľstva a radnice sa vypracovával znova, je tento návrh opäť predložený poslancom.

V prípade, že poslanci 28. marca schvália rozpočet a vyčlenia peniaze aj na tento účel, bude vyhlásená výzva na predkladanie projektov. „Aktuálne sa rieši napríklad projekt parkoviska na ulici Hlavnej, kde ľudia parkujú na tráve, zlepšenie vzhľadu autobusovej zastávky pri železničnej stanici alebo aj vonkajší betónový ping-pongový stôl v parku pri Dome kultúry," vymenoval niektoré projekty Vlk.

Občania budú mať limitovaný čas na predloženie projektov, tie sa následne budú prezentovať verejnosti a v rámci určitého obdobia sa o nich bude hlasovať. Aktivisti okolo participatívneho rozpočtu sa snažia veci čo najviac urýchliť, aby sa s realizáciou projektov začalo čo najskôr, ideálne ešte pred letnou sezónou.

5. marec 2015 Veronika Zeiselová
Zdroj: sala.dnes24.sk

Participatívny rozpočet v Malackách Participatívny rozpočet v Malackách

Chceme zaviesť participatívny rozpočet

Za posledné roky začali niektoré samosprávy zavádzať do praxe participatívny (občiansky) rozpočet. Ten umožňuje zapojiť občanov do procesu rozhodovania o prioritách týkajúcich sa ich mesta a spolurozhodovať o rozdelení vyčlenených finančných prostriedkov na podporu komunitných projektov. Našou ambíciou je presadiť participatívny rozpočet aj v Malackách.

Úloha občanov nekončí účasťou vo voľbách raz za štyri roky, participatívny (občiansky) rozpočet im umožňuje priamo sa zapojiť do procesu rozhodovania o prioritách týkajúcich sa ich mesta. Posilniť otvorenosť, transparentnosť a efektívnosť samosprávy, viac informovať občanov, diskutovať s nimi a zvýšiť ich spoluúčasť na rozhodovaní – to je súčasťou programu iniciatívy Ľudia pre Malacky. Radi by sme zaviedli do praxe mechanizmus, ktorým by sa docielilo to, aby o určitom objeme peňazí z rozpočtu mohli spolurozhodovať občania.

Participatívny rozpočet v zásade znamená:
• vytváranie nového vzťahu medzi zastupiteľstvami a občanmi, čo v praxi znamená formovanie novej, demokratickejšej formy riadenia a rozhodovania,
• zvyšovanie záujmu o veci verejné,
• podporovanie aktívneho občianskeho prístupu,
• presmerovanie verejných zdrojov v prospech najpostihnutejších a na projekty, ktoré sú prioritou pre samotných obyvateľov mesta,
• opätovné obnovovanie narušených sociálnych väzieb,
• postupné zvyšovanie transparentnosti mestskej správy, odstraňovanie korupcie a vonkajších vplyvov, ktoré sú v rozpore so záujmami obyvateľov, na rozvoj mesta.

Zdroj info: www.bratislava.sk

Participatívny rozpočet v praxi

Na Slovensku zaviedli participatívny rozpočet najskôr v Bratislave. Pred komunálnymi voľbami 2010 tento krok iniciovalo občianske združenie Utopia. Myšlienka sa postupne šíri aj do ostatných samospráv. Dnes funguje v Ružomberku, od tohto roka v Banskej Bystrici, prípravné kroky boli realizované v Trnave. Implementáciu participatívneho rozpočtu pre rok 2015 schválili aj v Šali. Boli by sme radi, ak by sa do skupiny samospráv pridali čoskoro aj Malacky. Presadenie participatívneho rozpočtu je relatívne dlhodobý a náročný proces.

Ako majú mechanizmus participatívneho rozpočtu nastavený napríklad v Bratislave - Novom Meste? Najjednoduchším je ponúknuť podnet, nápad, alebo sťažnosť vyplnením dotazníka, ktorý je k dispozícii priamo na úrade alebo prostredníctvom internetu. Po zaregistrovaní sú nápady zverejnené na webe a priradené do tematickej kategórie (sociálne problémy, školstvo, šport, verejné priestranstvá, seniori, mládež a pod.). Počas verejných stretnutí v participatívnych komunitách sa podnety a nápady spracujú do podoby zámerov. Tieto sa odprezentujú na tematických verejných fórach, kde sa vyberú najlepšie z nich. Na záverečnom verejnom fóre sa hlasuje o projektoch, ktoré dostanú podporu. Inšpiráciou pre nás môžu byť nastavenéPravidlá občianskeho rozpočtu hlavného mesta SR Bratislavy či Štatút participatívneho rozpočtu Mesta Banská Bystrica a i.

Mechanizmus participatívneho rozpočtu Nové Mesto zahŕňa tri roviny: Okrem priameho rozhodnutia, kam nasmerovať investície mestskej časti (zadania), či pomôcť definovať priority, otvára PR aj priestor pre financovanie a sebarealizáciu v občianskych aktivitách a vo verejných službách (projekty).

V Bratislave môžu občania vyplniť jednoduchý elektornický formulár na webe akúsi Burzu nápadov. Sledovať aktivity a dozvedať sa novinky k téme môžu nielen Bratislavčania aj prostredníctvom FB stránky. Pri zavádzaní a udržiavaní participatívneho rozpočtu je dôležitá správne nastavená komunikačná stratégia. Musí ľudí motivovať k zapojeniu sa, zdôrazňovať transparentnosť pri rozhodovaní a rovnako promovať realizáciu projektov nielen pred, ale aj po podporení.

Na na podporu komunitných projektov cez mechanizmus participatívneho rozpočtu vyčleňujú spravidla isté percento z rozpočtu. V roku 2014 to bolo napríklad v Ružomberku 4 500 €. Bratislava - Petržalka vlani 30 000 €, v tomto roku občania rozhodovali o investíciách vo výške 54 500 €. Bystričania v tomto roku prvýkrát z rozpočtu rozdeľovali 20 000 €. Do nultého ročníka sa prihlásilo celkovom až 31 projektov v celkovej sume 97 640 €.

O participatívnom rozpočte sa môže viac dočítať aj v príspevku nášho kamarátMateja Bučka z BBA.

Lucia Vidanová - 15.10.2014

URL: www.ludiapremalacky.sk

Tomáš Vokoun: Ružomberok se mění od základů

Třicetitisícový Ružomberok je nejmenší město na Slovensku, ve kterém funguje participativní rozpočet. Přesto, že běží teprve druhý ročník, tak se možnost participace již rozšířila z finanční oblasti do oblasti urbanismu. K participaci se totiž přihlásil i Ústav hlavního architekta města.

Participativní rozpočet byl v Ružomberoku spuštění minulý rok. U zrodu stál Albín Bella, který jako člen Utopia také založil participativního rozpočtu ve studentském městečku v Mlýnské dolině v Bratislavě. Když se vrátil domů, tak se mu povedlo během jedné návštěvy primátora přesvědčit, aby byl PR i v Ružomberoku. V prvním ročníku vyčlenilo město na PR 5 000 €, v druhém mělo 10 000€, ale bohužel po zásahu jednoho zastupitele je to jen 4 500 €.

Celý proces má na starosti občanské sdružení Tvorivý rozvoj, které má 6 členů. Bohužel, město zatím neuvolnilo na zajištění procesu ani jedno euro, takže veškerou činnost vykonávají členové občanského sdružení zdarma.

Proces PR je následující. Schází se komunitní skupina, kam pravidelně zavítá 10-15 lidí. Členy jsou mladí lidé, kteří se rekrutují ze dvou oblastí - ekologie a architektura. Ti na začátku procesu vytipují 4—6 lokalit, které chtějí změnit. Dále postupují tak, že lokalitu (park, nábřeží, památku, květinovou výzdobu,...) rozeberou a navrhnou nejlevnější řešení. Projekt následně rozpracují do "posledního šroubku" a vytvoří i výkresovou dokumentaci. Nakonec se ještě přesouvají peníze mezi projekty, aby se vešli do vyčleněných peněz. Projekty musí projít komisí, pod kterou tematicky spadají a být schválené v zastupitelstvu. Mezi tím jsou 2-3 velká setkání, kde se sbírají k návrhům průběžné připomínky. Tam se vystřídá 100 - 150 lidí a naopak převažují starší ročníky.

Přes obec jde pouze proplácení peněz - kompletní dokumentaci, nákup materiálu a práci (převážně dobrovolnickou) si zajišťuje komunita. Tvorivý rozvoj dokonce shání granty na projekty, na které se nedostane v rámci PR. Což jsou paradoxně zatím jediné realizované, protože peníze na rok 2013 se uvolní až v létě a projekty z tohoto roku by se měli začít realizovat na podzim.

U zastupitelstva má participativní rozpočet podporu. Je to dáno nejspíše tím, že si chtějí zastupitele zpravit pošramocenou pověst - zastupitelstvo prý tvořeno převážně největšími vlastníky nemovitostí v Ružomberoku. Prý mají dokonce fobií chodit mezi lidi a odpovídat na otázky. Na veřejnosti se ukáží pouze, když už není zbytí.

Mediální pokrytí ze strany města je na vysoké úrovni. O participativním rozpočtu informuje místní televize, rozhlas a radniční čtrnáctideník. Svým zaměřením PR se participativní procesy přelévají do urbanismu. Město začalo aktivně sbírat návrhy od občanů. Ústav hlavního architekta pravidelně dělá ankety. Ružomberok dokonce spolupracuje se školami (fakulta architektury v Bratislavě, dopravní fakulta v Žilině), kde si nechává návrhy rozpracovávat v rámci školních prací. Vzniká tak například projekt využít tělesa zaniklé železniční tratě z Korytnice (pod Donovaly) do Ružomberoku, jako dráhu pro vlakotramvaj. Je to projekt, který sice svým finančním objemem nikdy nebyl oficiálně v procesu PR, ale byl jím nastartovaný a dnes má od města podporu.

Z popisu je zřejmé, že v současné době ružomberský PR zatím funguje jako fórum mladých urbanistů, kteří chtějí změnit podobu města. Práh pro zapojení dalších zájemců je vysoký. Přesto se povedlo díky partitivnímu rozpočtu vnést téma účasti občanů na rozhodování do veřejné diskuse. Současný stav je tak hlavně propagací a zárodkem mnohem širšího zapojení občanů do rozhodování, než bylo doposud zvykem.

Zdroj: participativnirozpocet.cz

Můžeme si navzájem důvěřovat?

Rozhodování o rozdělení 20 000 € z rozpočtu bratislavské městské části Nové Město jde do finále. Ve čtvrtek 27.3.2014 se odkryla polovina tajenky hlasování, protože ten den na místním úřadě proběhlo veřejné zvažování projektů, které má v konečných výsledcích 50% váhu. Po třech hodinách se tak dostal do čela projekt na revitalizaci bývalého železničního nádraží Filiálka.

Veřejné zvažování je zvláštní systém hodnocení, který vnáší do výběrů projektů k realizaci důraz na informovanost těch, kteří rozhodují. Novomešťané měli možnost hlasovat dalšími dvěma metodami — pomocí internetové ankety nebo fyzicky hlasovacími lístky do uren na několika místech městské části. Oproti těmto tradičním metodám veřejné zvažování zavádí kritéria, podle kterých se každý projekt hodnotí. Oproti „soutěži krásy", se tak snaží vnést do hodnocení větší objektivitu.

Možnost přímo hlasovat mělo pouze 15 koordinátorů projektů, kteří hodnotili své návrhy navzájem. Přesto toho večera dorazilo asi 25 lidí a k tomu dva zastupitelé a starosta. Na úvod představil moderátor Peter Nedoroščík program, který se dělil do tři hlavních části — návrh kritérií hodnocení, prezentace projektů a samotné hodnocení.

Dohromady se vybíralo 5 kritérií, kdy se při hlasování mohlo v nich přidělit každému projektu 0 až 5 bodů, podle toho, nakolik kritérium splňoval. Některé kritéria pro hodnocení byla dopředu připravena, ale sloužila pouze jako inspirace. Shromáždění si stanovilo kritéria pro hodnocení samo. Velice rychle se podařilo domluvit na kritériu Cílová skupina, kam spadala různorodost, přímý a nepřímý dopad a velikost skupiny. Větší diskuse se zvedla u druhého kritéria Soulad projektu s preferencemi. V Novom Mestě sbírali podměty od občanů. Bylo vzneseno hned několik námitek, jednak k tomu, na jakém vzorku byl průzkum uskutečněný a jak je hodnověrný. Objevil se dokonce názor, že: „Odpovědi byly posbírány od lidí, kteří nic nedělají a jen kecají u piva." Přesto bylo nakonec toto kritérium přijato.

Dalším kritériem byla Míra dobrovolnictví. Ukázalo se, že většina projektů, 14 z 15, počítají se zapojením dobrovolníků. Protože se toto kritérium nesetkalo se všeobecným přijetím, bylo dalším navrženým Expertní know—how pro jeho vyvážení. Diskuse se stočila k tomu, jak toto téma objektivně hodnotit, protože v jeho hodnocení byli koordinátoři odkázání na to, co o svých odborných vědomostech poví ostatní. Debatu dobře vystihla věta: „Můžeme si navzájem důvěřovat?" Takže čtvrtým kritériem se nakonec stalo Efektivní využitelnost financí a pátým Udržitelnost a podpora participativního rozpočtu jako celku.

Po opětovné prezentaci projektů se přistoupilo k hlasování. Po straně místnosti bylo nalepeno pět velkých papírů, pro každé kritérium jeden, na které zapisovali koordinátoři hodnocení ostatním projektů. Vyskytly se asi jen dva problémy, kdy jedna koordinátorka hodnotila i svůj projekt a další koordinátor zaměnil v jednom kritériu sloupce. Chyby se ale okamžitě opravili a neměly na výsledek vliv. Nakonec se ukázalo za nejproblematičtější sečíst těch tisíc čísel.

Dle výsledků se na prvním místě umístil projekt Revitalizácia stanice Filiálka, která byla konečnou stanicí koněspřežné dráhy Bratislava — Trnava. Dnes zarůstá býlím a mění se na skládku. Na druhém místě se umístil projekt komunitní zahrady Zeleninovo. Na bronzové příčce skončil projekt Ako nájsť v tele zdravého ducha? Jeho koordinátorka, paní Elena Ursínyová, zaujala už při veřejné prezentaci projektů o čtrnáct dní dřív. Jak se svěřila jedna účastnice: „20 let jsem nic nedělala a hned po její prezentaci jsem si šla zacvičit."

Po polovině hlasování mají tyto projekty velkou šanci na realizaci. Konečné výsledky budou známy začátkem dubna, až se přidají výsledky hlasování na internetu a do uren. Vzhledem k zapálení účastníků a podpoře samosprávy, má participativní rozpočet nakročeno k úspěšnému pokračování i v dalších letech.

Slovensko

Navigácia Navigácia